Německo - Forchheim cup
Jaké to bylo v Německu? Celkový dojem byl moc pěkný, naši kluci byli hodní a byla s nima sranda. Myslím, že byli spokojení, a to je to nejdůležitější. Fotbal se stal jen zámínkou (samozřejmě podstatnou) užít si tři dny s fajn klukama.
Jeli jsme hrát za starší přípravku a určitě jsme neudělali ostudu. Hráli jsme vyrovnané zápasy, neobdrželi žádný ponižující debakl a chlapci si uvědomili pojem být Čech a bít se za národ. A opravdu zápasy se nesly v duchu národního mužstva proti Německé nefér hře. Hřiště byla nevalné úrovně a rozhodčí byli výsměchem všeho čeho si máme na rozhodčích vážit. Pískali zásadně proti Čechům, a tak okatě, že se trenéři českých mužstvech museli hádat nejen s rozhodčím ( slečna, která nám pískala byla sotva třináctiletá černá míšenka, které očividně dělalo radost pískat pro Němce), ale i s trenéry německých družstev. Efekt byl ovšem opačný, cítil jsem jak kluci drží víc při sobě a uvědomují si, že jsou Češi s velkým Č. Takže konečný pocit s fotbalu byl dobrý a vlastně příjemně naplňující.
Co se týče ostatní organizace, byla velmi kvalitní a přesná - tím se vlastně Němci vždy vyznačovali.
Ve volném čase jsme jezdili na klouzačkách, nakupovali, fandili našemu dorostu a užívali si kamarádské nálady. Spali jsme všichni dohromady ve škole v jedné třídě ve spacácích na karimatkách a na dobrou noc si vyprávěli horory, které se klukům líbily.
Určitě bych jel znovu. Věřte mi, že žádná cestovka Vám nemůže nabídnout dorodružnější a zábavnější zájezd, a to ani když řidiči jsou Karel a Karel ............
Martin Horský